Když se řekne chřest, jako by se ozvalo: afrodiziakum. Snad proto, že chřest čili špargl je bohatý na vitamin E, který leccos dokáže ovlivnit. Chřest obsahuje asparagin – aminokyselinu, která působí močopudně. Umožňuje také uvolňovat cholesterol usazený v cévách, takže příznivě působí i na lidi trpící vysokým krevním tlakem a arterosklerózou. Pro své očistné účinky vylepšuje i pleť. Pokud se však chce vnitřně čistit celá rodina najednou, doporučuji nevodit si pár dní domů návštěvy. Odér v nejmenší místnosti by byl patrně nepřehlédnutelný.
Chřest si můžeme sami pěstovat. Mně ovšem vždycky bylo líto zničit přízdobu k růžím – ano, to je takový ten venkovní asparágus. Když je však k mání svazek chřestu někde v obchodě, už v něm nevidím kytku, ale dobrou krmi, která se snadno připraví. Odkrojím tvrdší konce stonků, a pokud se při tom táhnou vlákna, jako když loupeme rebarboru, odstraním i je. Svazek pak dám do vroucí osolené vody, jako když dáváme květiny do vázy – hlavičkami nahoru. Ty hlavičky nemusí být ani ponořené – dojdou v páře. Ty jsou nejměkčí, nejlahodnější. Chřest nepotřebuje moc – tak pět až deset minut.
Mám radost, že se chřest rozšířil i do veřejného stravování a v sezóně dokonce už mnohé restaurace pořádají chřestové dny. Také je moc dobré koupit si konzervu s nakládaným chřestem. Ano, jídlo by mělo být sice co nejčerstvější, ale jsme jenom lidi, a když nás honí mlsná, je lepší dát si konzervovaný chřest (dá se koupit ve skle, bez chemie, jen v slanocitronovém láku) než plechovku krevní tučnice nebo buřtguláše. Vitaminy se sice zčásti ztratí, ale minerály a močopudné látky zůstanou.
Čerpáno z knihy: Všechno je dobré, Hanka Synková
