Dlouho jsem se letos s přítelem dohadovala, kam na dovolenou. On byl pro moře (takže další Chorvatsko), já byla pro Českou republiku. On nesouhlasil, dotazujíc se, co tady jako má vidět. Já nesouhlasila, dotazujíc se, co mám, kromě masy všudypřítomných Čechů, jako vidět v Chorvatsku. Jakožto každá průměrná žena jsem si nakonec poměrně lehce prosadila svou a první město, které jsme navštívili, byl Hradec Králové. Tam jsme jeli hned ráno a ještě večer jsme vyjížděli na jih Čech.
České Budějovice byla tedy další štace. Tam jsme si sehnali ubytování, kde jsme strávili noc a ráno jsme se pustili do objevování krás tohoto města. Zašli jsme první do Stromovky, což je park na jihozápad od centra a pak jsme šli přímo do centra města, kde se nachází park Na Sadech. Jsou to skutečně krásné parky, které se jen tak nevidí. Poté jsem ještě chvíli přítele přemlouvala, abychom se zašli podívat také do Jihočeského muzea a do Jihočeského motocyklového muzea, což byl samozřejmě taktický tah, který se vyplatil.
Ještě téhož dne jsme se vypravili do, dvacet dva kilometrů vzdáleného, města jménem Český Krumlov. Později jsme se dozvěděli, že centrum tohoto města je městskou památkovou rezervací a dokonce je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO. Český Krumlov je velmi významným cílem zahraničních turistů. Město investovalo spoustu finančních prostředků do obnovy památkových objektů a díky tomu můžeme říci, že Český Krumlov je dnes jedním z nejkrásnějších měst v celé České republice.
