Nároky na energeticky úsporné stavění jsou součástí širší potřeby modernizace stavebnictví, které se v horizontu roku 2020 bude muset v zájmu zachování konkurenceschopnosti vyrovnat i s dalšími úkoly, jakými jsou růst produktivity a kvality práce, růst kapitálové vybavenosti, osvojení si moderních technologií, užití materiálů apod. Z tohoto důvodu se tvůrčí tým, který připravuje Sektorovou dohodu pro stavebnictví, soustředí na lidské zdroje v oblasti energetické náročnosti budov.
Výchova a vzdělávání pracovníků ve stavebnictví musí respektovat specifické rysy struktury a tradic české vzdělávací soustavy, pro niž je typická orientace na „produkci“ pracovníků se středoškolským vzděláním, kam je zahrnuto i učňovské školství. Nároky na růst kvalifikace pracovníků přitom musí být řešeny v podmínkách klesající zaměstnanosti v odvětví. Demografický vývoj signalizuje stagnaci celkového objemu pracovních sil a je také příčinou nižší početnosti věkových skupin nastupujících do škol, resp. prvního zaměstnání. V příštích letech budou v souladu s cíli EU ohledně úspor energií a environmentální politiky podporovány materiálově méně náročné a energeticky efektivnější stavby. Zvýší se podíl energetických staveb a staveb technické infrastruktury. Zavádění nových technologií a přístupů si ovšem vyžádá zvýšení kvalifikace pracovníků stavebních firem. Sektorová dohoda pro stavebnictví předpokládá, že vzdělávací procesy se proto stanou významnou aktivitou stavebních firem. Klíčovou úlohu bude sehrávat systém celoživotního vzdělávání (např. využití NSP a NSK). Realizovaná opatření pro změnu rozsahu a obsahu požadavků na znalosti a dovednosti aktérů výstavby naváží na předchozí dynamicky se vyvíjející proces změn českého stavebnictví. Proto budou realizované programy využívat již existující nástroje a pro stanovené cíle je modifikovat a doplňovat. Motivace zájmu o vzdělávání ve stavebnictví se bude opírat o požadavek systémového řízení kvality staveb (jako podmínka veřejné podpory) a o veřejnou prezentaci inovativních a úsporných technologií jako nástroje získání zájmu investorů.
Vizí sektorové dohody je zkvalitnění procesů na stavbách tak, aby byly budovy s téměř nulovou spotřebou energie kvalitně realizovány a zároveň byly splněny požadavky evropské směrnice EPBD/2010/31/EU. K tomuto cíli chtějí aktéři dojít rozvojem lidských zdrojů v konkrétních oborech, kterých se požadavky směrnice na nízkoenergetické stavby týkají a vytvořením přehledu lidských a materiálových zdrojů v oblasti energeticky úsporných staveb. Zařazení požadavků vyplývajících z evropské směrnice do vzdělávacích programů přinese dostatečně kvalifikované pracovníky pro stavbu nízkoenergetických budov. To podpoří aktéři sektorové dohody aktualizací kompetencí pozic příslušných jednotek práce a profesních kvalifikací, vytvořením vzdělávacího programu pro vybrané profese a nastavením celoživotního vzdělávání pro jednotlivé sledované pozice.
Sektorová dohoda pro stavebnictví bude podepsána do konce května 2015, přičemž strategickou část by měli podepisovat reprezentanti MŠMT, MPO, SPS ČR, ČKAIT, ABF, SIA ČR a OS Stavba. K realizační části by se měli připojit Nadace pro rozvoj architektury a stavebnictví – Česká stavební akademie, Institut vzdělávání SPS, ČKAIT, NÚV, FDV, Sektorová rada pro stavebnictví, SIA ČR a Odborový svaz Stavba ČR.
Další informace naleznete na webových stránkách www.socialnidialog.cz.
Sektorová dohoda pro stavebnictví vzniká v rámci projektu „Sektorové dohody jako nástroj sociálního dialogu při řešení dlouhodobých problémů v oblasti rozvoje lidských zdrojů“ iniciovaného a realizovaného Svazem průmyslu a dopravy ČR a jeho partnerem Českomoravskou konfederací odborových svazů.
